Mít správně nastavenou pojistnou hodnotu pojištěného předmětu je základem úspěšného krytí vzniklých škod. Je proto důležité nejen správné nastavení pojistné smlouvy na začátku, ale i její pravidelná aktualizace. Pokud se klient o své pojistné smlouvy nestará a pravidelně je neaktualizuje, dříve či později u něj může nastat tzv. podpojištění. Tím spíše v aktuální době velmi vysoké inflace. Podpojištění je stav, kdy je předmět pojištění pojištěn na nižší částku, než je jeho reálná hodnota.

Klienti pojišťoven si mnohdy neuvědomují, že ze zákona odpovídají za správnost stanovené pojistné hodnoty právě oni a v případě pojistné události má pojišťovna právo krátit vyplacené pojistné plnění ve stejném poměru, jakým hodnota pojištěných věcí převyšuje pojistnou částku. Klienti tak často přicházejí při výplatě pojistného plnění i o statisíce korun. 

Jak ovlivní podpojištění výši pojistného plnění?

Podpojištění je dáno jednoduchým vzorcem, a to poměrem pojistné částky (stanovené ve smlouvě) vůči reálné hodnotě (hodnota pojištěného majetku). Výsledkem je koeficient podpojištění, kterým se případně pojistné plnění krátí.

Modelové příklady podpojištění

1. Pokud například u domácnosti pojištěné na 250.000 Kč má její vybavení aktuální hodnotu 500.000 Kč (např. nábytek, elektrospotřebiče, elektronika, sportovní vybavení, oblečení atd.), nastává podpojištění a domácnost je pojištěna jen na 50 % reálné hodnoty (koeficient podpojištění = 250000/500000 = 0,5).
2. Jestliže si klient před několika lety postavil rodinný dům, mohlo ho to vyjít na 6 mil Kč (bez hodnoty pozemku), ale nejen inflace způsobila růst cen stavebního materiálu, dopravy, práce apod. Proto by dnes stejná stavba stála pravděpodobně asi 9 mil Kč. Pokud však nebyla pojistná smlouva aktualizována, pojistná částka je stále ve výši 6 mil. Kč (koeficient podpojištění = 6.000.000/9.000.000 = 0,67).
3. Když si klient před 5 lety kupoval byt v Brně, potřeboval například 3,5 mil Kč. Dnes by však za stejný byt zaplatil 5 mil Kč. Ceny bytů za poslední roky rostly. Pokud má klient byt pojištěný stále na částku 3,5 mil Kč, je byt podpojištěn. Je totiž pojištěný pouze na 70 % reálné hodnoty (koeficient podpojištění = 3.500.000/5.000.000 = 0,7).

Výše pojistného plnění by měla například u prvního modelového příkladu optimálně zajistit, aby si v případě pojistné události mohl klient znovu vybavit svoji domácnost tak, jak ji měl vybavenou před pojistnou událostí a nemusel sáhnout do svých finančních rezerv. Jestliže v uvažované domácnosti vznikl požár a způsobil škody na vybavení domácnosti ve výši 100.000 Kč, klient nemůže očekávat, že mu pojišťovna vyplatí 100.000 Kč za zničený majetek. Domácnost je podpojištěna – koeficient podpojištění činí 0,5 –, a proto v tomto příkladě bude vyplaceno jen 50.000 Kč. V důsledku podpojištění tak klient přišel o 50.000 Kč. Analogicky se budou krátit pojistná plnění i v ostatních modelových situacích, kde jsou uvažované nemovitosti pojištěny na 67 % a 70 % reálné hodnoty.

Některé pojišťovny aplikují určitou toleranci. V takových případech k podpojištění dochází, pokud je pojistná částka nižší o 20 % a více ve srovnání se skutečnou hodnotou. Jiné pojišťovny podpojištění neuplatní, pokud je sjednána indexace. Zde je ale třeba dodržet podmínku stanovit pojistnou částku minimálně v doporučené výši dle kalkulátoru dané pojišťovny.

Kdo a jak určí správnou pojistnou částku?

Lidé mají podle odborníků tendenci podceňovat náklady na výstavbu, na pořízení celého vybavení atd. Podpojištění tedy nezřídka vzniká už při sjednání pojistné smlouvy. „Když klienti počítají, jakou hodnotu má jejich domácnost, mluví o ceně nábytku, elektroniky (televize, PC, notebook, mobily, tablety) a sportovního vybavení (kolo, elektrokoloběžka, lyže). Hodnotu v domácnosti mají ale i zdravotní pomůcky, hračky, nádobí, oblečení, knihy nebo hudební nástroje. Kromě toho se klienti dopouští chyby i v ocenění, a to úvahou, za kolik by to dnes někdo od nich koupil, namísto toho, aby zvažovali, za kolik by si dnes dokázali pořídit srovnatelnou náhradu,” říká Pavel Plíva a doporučuje si v takové situaci představit, kolik peněz bude potřebovat vaše rodina, když ji vyhoří byt a bude si muset pořídit veškeré nové vybavení. Výsledná suma bývá zpravidla velmi překvapivá.

K podpojištění nicméně může dojít až následně, i když byly pojistné částky na začátku nastaveny správně. Zejména v současné době extrémní inflace nemusí být výjimkou, když hodnota movitého i nemovitého majetku výrazně vzroste i z roku na rok. Například cena bytů v posledních letech narostla o desítky procent. „Pokud si někdo pojistil byt v roce 2015 na pojistnou částku odpovídající aktuální tržní ceně a smlouvu od té doby neaktualizoval, může si být jistý, že má v současné době svůj byt podpojištěný. Ceny bytů šly nahoru více než samotná inflace. Stejně je to u cen stavebního materiálu, i proto se doporučuje smlouvy aktualizovat minimálně každé za 3 roky.

Takové aktualizace si může klient hlídat sám, ale pak je třeba sledovat vývoj cen na trhu, výši inflace apod. Pro orientaci lze také využít různé online kalkulačky, které poskytují pojišťovny, ale není garantováno, že uvedené ceny jsou skutečně „reálné“. Upravovat výši pojistné částky tak, aby odpovídala reálným cenám jednou za 3 roky není komfortní. Pokud si klient neví rady ohledně reálné ceny, měl by tuto záležitost přenechat svému privátnímu poradci, který je dobře seznámen s vývojem trhu, cen i inflace a aktualizaci smluv provede klientovi v rámci klientského servisu.