Novela schválena. 4 hlavní změny u předčasných důchodů a jejich dopady.
„Předčasný důchod by měl být krajním řešením v situaci, kdy už člověk nemá na výběr jinou možnost. Toto platilo už před novelou, která ale tuto skutečnost ještě více umocňuje,“ uvedla Jiřina Holubová, vedoucí oddělení penze společnosti Freedom Financial Services. „Výraznou novinkou je nevalorizace procentní výměry, která víceméně zaručuje, že se nebude opakovat situace jako v roce 2022, to znamená, že předčasný důchod se díky valorizacím nestane vyšším než řádný starobní důchod,“ doplnila Jiřina Holubová.
Dle odborníků z Freedom Financial Services novela dále podtrhuje to, že zajímat se o svoje důchodové nároky těsně před plánovaným odchodem do důchodu se nemusí vyplatit. Každý by si měl pečlivě hlídat dobu pojištění, aby v případě nouze splňoval podmínky pro předčasný důchod. To by mohl být problém současných čtyřicátníků a mladších ročníků. Ti by se měli začít aktivně zajímat o své důchodové zabezpečení již nyní.
Nevalorizování předčasných důchodů
Všechny důchody se skládají ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná (4 040 Kč v roce 2023), kdežto procentní výměra představuje zásluhovou část. Její výše se odvíjí od výdělků získaných v tzv. rozhodném období a získané doby pojištění. Důchody se každý rok zvyšují podle vývoje průměrné mzdy a inflace. Tento proces se týká všech důchodů. Nově se však předčasným důchodcům bude valorizovat pouze základní výměra. Procentní výměra se bude valorizovat až po dosažení důchodového věku.
Krácení předčasných důchodů
„Jednou z výrazných nevýhod odchodu do předčasného důchodu je jeho krácení,“ upozornila Jiřina Holubová z Freedom Financial Services. Za každých i započatých 90 dnů, o které člověk odejde dříve do důchodu se snižovala procentní výměra nejdříve o 0,9 % výpočtového základu (v období prvních 360 dnů), dále o 1,2 % výpočtového základu (v období od 361. do 720. dne) a poté o 1,5 % výpočtového základu (za období od 721. dne). Podle novely se procento krácení sjednotí na snížení o 1,5 % výpočtového základu za každých započatých 90 dnů předčasnosti.
Výše procentní výměry důchodu se stanoví tak, že za každý celý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu. Tím, že člověk odejde do nového předčasného důchodu třeba jen o měsíc dříve před dosažením důchodového věku, odmaže jeden odpracovaný rok. Tabulka na konci článku ale ukazuje, že rozdíl mezi předčasným důchodem před a po zavedení novely, není zase tak výrazný. Zásadní je, jakých příjmů bylo dosahováno do doby odchodu do důchodu, to bude mít na výši předčasného důchodu největší vliv.
Nárok na předčasný důchod - věk
Pro nárok na předčasný důchod je nutné splnit dvě základní podmínky – dosáhnout určitého věku a získat potřebnou dobu pojištění. Podle dosavadního zákona mohli lidé odcházet do předčasného důchodu o více než 4 roky dříve před dosažením důchodového věku. Lidé narození po roce 1971 by bez novelizace mohli odejít do důchodu až o 5 roků dříve. Důchodový věk se liší podle roku narození, pohlaví a počtu vychovaných dětí.
„Nově bude možné do předčasného důchodu odejít jen 3 roky před dosažením důchodového věku. Toto omezení však ovlivní jen malé množství žadatelů,“ uvedla Jiřina Holubová, vedoucí oddělení penze společnosti Freedom Financial Services. Dle důvodové zprávy k návrhu zákona nejvíce lidí odchází do předčasného důchodu v horizontu jednoho roku před dosažením důchodového věku a jen 10 % žadatelů o předčasný důchod zbývá do dosažení důchodového věku delší doba než 3 roky. 90 % žadatelů o předčasný důchod toto opatření neovlivní.
Nárok na předčasný důchod – doba pojištění
Druhou podmínkou pro získání nároku na předčasný důchod je získání potřebné doby důchodového pojištění. Do teď stačilo získat 35 let doby důchodového pojištění, vč. náhradních dob pojištění (př. studium, péče o dítě, péče o osobu blízkou, evidence na ÚP, vojenská služba, civilní služba).
Nově bude pro odchod do předčasného důchodu potřeba získat 40 let doby důchodového pojištění. Toto omezení však začne platit až 13 měsíců od vyhlášení novely. „V současné době starobní důchodci dosahují průměrně 44,5 let doby důchodového pojištění. Pro generace, které jsou v předdůchodovém věku tedy tato podmínka nepředstavuje velkou hrozbu,“ vysvětluje Jiřina Holubová. Problém může dle expertů nastat u mladších generací. Od 1. ledna 1996 se totiž studia započítávají až od dosažení věku 18 let a od 1. ledna 2010 se studia do doby důchodového pojištění nepočítají vůbec. Pokud lidé narození v osmdesátých letech a později neměli od 15 let brigádu, ze které bylo odváděno důchodové pojištění, budou mít dobu pojištění minimálně o 3 roky nižší než jejich rodiče.
Konkrétní dopad na výši starobního důchodu
Následující tabulka ukazuje dopad změn na průměrný starobní důchod. Tabulka platí pro zvolenou situaci muže narozeného v lednu roku 1964, který by získal celkovou dobu pojištění 48 let. Nárok na řádný starobní důchod by získal v 64 letech a 10 měsících. Nárok na předčasný důchod podle současného zákona by měl v 60 letech. Nárok na předčasný důchod podle novely by měl v 61 letech a 10 měsících.
Tabulka: Dopad změn na průměrný starobní důchod